VŠÍMAVOST neboli mindfulness
„Mindfulness neboli jak zvládat stres a negativní emoce díky plnému prožívání přítomného okamžiku.“
Základem pro cvičení všímavosti (mindfulness) je vždy záměr věnovat po nějakou dobu pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku v mysli a těle.
Takové cvičení může mít jednoduchá pravidla: například sedneme si na klidné místo a dáme si záměr, že několik minut budeme cvičit všímavost pozorováním dechu. Taková cvičení se nazývají meditace, nebo přesněji formální meditace, které jsou zaměřené na sledování těla, pohybu, myšlenek, emocí či rozvíjení přátelského postoje k sobě i druhým.
CO JE VŠÍMAVOST?
Všímavost je schopnost plně prožívat přítomnost, zvládat přitom své emoce a zachovat si odstup od posuzujících myšlenek. Znamená také uvědomovat si se zájmem a lehkostí, co se právě teď děje uvnitř nás i kolem nás.
co vnímáme smysly
jaké myšlenky nás napadají
jaké emoce prožíváme
jak vnímáme své tělo
jak spolu všechny tyto prožitky souvisí
a jak je přítomnost propojena se vzpomínkami na minulost a předjímáním budoucnosti
Všímavost vytváří větší prostor mezi podnětem a reakcí a umožňuje Vám tak najít dovednější odpověď na stresující situace. Postupně se můžete osvobodit od navyklých reakcí, které Vás udržují ve stresu.
Všímavost můžete rozvíjet pravidelným cvičením, podobně jako hru na hudební nástroj, cizí jazyk nebo bojové umění. Důležitá je pravidelnost cvičení, například 10-30 minut denně.
Základem cvičení všímavosti je opakované vracení pozornosti k tomu, co právě prožíváte. Trpělivě, přátelsky a se zájmem.
Příjemné prožitky si můžete užít, ale nesnažíte se je zadržet či nutkavě vyhledávat.
Nepříjemné prožitky nevyhledáváte, ale pokud se objeví, nevyhýbáte se jim a prostě jim dovolíte, aby byly plně prožity.
Díky neustálému navracení do přítomnosti se pomalu začínají rozvíjet některá centra v mozku. Jde zejména o centra, která se podílejí na práci s pamětí, regulaci emocí, empatii, sebeuvědomování a motivaci.
JAK VŠÍMAVOST POMÁHÁ?
Všímavější lidé dokáží lépe zvládat nepřehledné a stresující situace, protože:
– nejsou tolik motivování strachem z neúspěchu, ale spíše radostí z objevování
– mají lepší přehled o tom, co je pro ně důležité, proč je to důležité a jak toho dosáhnout
– jsou méně nepozorní, nereagují tak často automaticky a méně je ovládají návyky
– snáze nacházejí nová kreativní řešení
– dokáží využít i nepříjemné zkušenosti pro svůj rozvoj
Všímavost pomáhá odolávat nutkavým, stále dokola se vracejícím myšlenkám, protože:
– umožňuje přijímat posuzující myšlenky spíše jako odhady skutečnosti, které mohou a nemusí být pravdivé, a se kterými se nemusíme ztotožňovat
– dává větší svobodu zvolit si, zda v myšlenkách pokračovat či nikoliv
– lépe si uvědomujeme, jak myšlenky ovlivňují emoce a naopak
– jasněji rozlišujeme, kdy je přemýšlení efektivní cestou k řešení a kdy vede k frustraci
Všímavější lidé lépe zvládají zahlcující nepříjemné emoce (zejména deprese, úzkost, vztek), protože:
– jsou vyrovnanější, nepotlačují emoce, neutíkají před nimi a nerezignují
– dokáží vnímat jakým způsobem se emoce projevují v těle
– dokáží se radovat i z prostých věcí, s vděčností oceňují bohatství života
Všímavost zmírňuje chronický stres, chronické bolesti, nespavost, vyčerpání, protože:
– mění vztah k nepříjemnému prožívání – fyzická i psychická bolest přestává nahánět hrůzu a nevede tak snadno ke vzteku, sebelítosti či beznaději
– dříve si všimneme příznaků vyčerpání či vyhoření a věnujeme dostatek času činnostem, které nás naplňují
– život získává hlubší smysl a neprotéká mezi prsty
Všímavější lidé mají lepší vztahy a lépe zvládají konflikty, protože:
– díky odstupu od myšlenek, méně kritizují sebe i druhé
– díky bližšímu kontaktu se svými emocemi si jasněji uvědomují, co je pro ně skutečně důležité
– díky větší vyrovnanosti, se nepotřebují tolik obhajovat a vymezovat
– jsou přátelštější k sobě i druhým
– dokáží lépe empaticky porozumět druhým lidem
– mají větší schopnost jasně a pevně vyjádřit, co je pro ně důležité a zároveň zohlednit zájem druhých lidí
