Emocemi se zabývá tzv. emoční inteligence. Jedná se o hloubkové poznání sebe sama, tedy proces sebeuvědomění a z toho vyplývající sebekontroly, jak jsem schopen reagovat a kontrolovat své emoce. S tím souvisí sebemotivace pro práci, dosahování cílů, empatie umění vést lidi.

Emoce (z latinského emovere – vzrušovat) jsou tělesné děje a neurochemické reakce, které nastavují organismus k akci. Velmi často jsou tyto reakce automatické, naučené a vychází z prastaré, limbické části našeho mozku. Něco vidíme, slyšíme, cítíme a už reagujeme, podobně jako býk na červený hadr.

Narozdíl od toho pocity jsou výstupy naší vědomé mysli v okamžiku uvědomění bezprostřední fyziologické a tělesné reakce (emoce). Pocity jsou oproti emocím jemnější, ale trvají déle. Zajišťují přežití našeho JÁ z dlouhodobějšího hlediska.

Je dobré si uvědomit, že emoce jsou přirozené, důležité a nemáme je potlačovat, nebo se je snažit odstranit. Měli bychom rozpoznat kdy přicházejí, jejich průběh, jak s nimi umíme nakládat, co o nich víme, začít je pozorovat, kultivovat a přeměňovat.

Na světě jsou lidé, co prožívají emoce ve větší míře, lidé, co je prožívají přiměřeně, a také lidé, co je neumí vyjádřit vůbec. Přesto jsou emoce součástí nás všech a ti, kteří je neumí prožít, mají život složitější, protože vůbec nevědí, co se v nich děje a co prožívají ostatní.

Vyjadřování emocí je možné se naučit jako projev chování, Pozitivní emoce jsou přijímány, avšak ty negativní jsou společensky vnímány jako nepřípustné. Jsou však součástí našeho obranného systému a pomáhají nám např. když v životě potřebujeme některé věci obhájit, postavit se něčemu nebo stav změnit, dodávají nám totiž odvahu.

Pro více informací o pocitech se podívejte na můj článek Pocity a jak se liší od emocí

 

Jak zvládat emoce krok za krokem

Krok 1: Zastavte se

Zastavit se znamená uvědomit si, co se teď v tomto okamžiku děje v nás a také okolo nás. Emoce obvykle nemají dlouhého trvání, přijdou a zase odejdou stejně jako vlny na moři.

Abyste se dokázali zastavit, je potřeba zaregistrovat emoci hned v jejím počátku. V opačném případě většinou následuje to, že řeknete nebo uděláte něco, čeho poté litujete a často to ani není vaší běžnou reakcí.

Krok 2: Pojmenujte

Emoci, kterou zaregistrujete, také pojmenujte. Jakmile si totiž dokážete říct, co vlastně prožíváte, oslabuje se celková emoční nálož, získáte pro sebe trochu času a ještě k tomu si uvědomíte, co dělat dál. Velmi pomocnou technikou navíc je tzv. Nenásilná komunikace, ve které dokážete lépe určit, co a proč ve Vás vyvolává a jaká z toho vyplývá potřeba, která po vyslovení může být uspokojena. 

Často si nebýváme svých emocí vědomi, protože na ně nemáme zaměřenou pozornost. Někdy jsou emoce na sobě navrstvené. Např. na povrchu prožíváte vztek, jenže pod ním je vlastně bezmoc, a ještě pod ní může ležet třeba i strach.

Abyste byli schopni své emoce lépe registrovat a pojmenovávat, je potřeba trénovat. Pomůže vám, pokud si nastavíte připomínky v mobilu, zhruba pětkrát denně. Jakmile dostanete signál, zastavte se a sami sebe se v duchu například zeptejte:

Trénujte. Zastavit se – uvědomit si, co se děje ve mně a okolo mě – pojmenovat to.

Vytvořte si mapu emocí, velmi užitečná je i tzv. nenásilná komunikace.

 

Krok 3: Techniky

Nyní již víte, jak emoce zaregistrovat a pojmenovat. Tyto dva kroky jsou samy o sobě mocnými nástroji pro zvládání emocí. Popis konkrétních osvědčených technik zabere víc místa, takže mu příště věnujeme samostatný článek.

Krok 4: Vyhodnoťte a poučte se

Emočně nabité situace, které jste prožili, je potřeba vyhodnocovat. Zamyslete se nad možnými příčinami. Ptejte se sami sebe:

Jak často se mi tato situace opakuje a kdy přesně? (Co je podobné)

Lišila se moje reakce v něčem od doby, kdy se to stalo minule?

  • Co mi dnes pomohlo? (Pochválit se)
  • Co se mi dnes v té situaci nepovedlo? (Přijmout to. Na světě neexistuje člověk, který by něco nepokazil.)

Jak může moje reakce souviset s podvědomými vzorci, které mám v sobě uložené?

Jaké byly důsledky té situace, jak to dopadlo a jak budu reagovat příště? (Napsat a představit si to.)

 

Hloubka analýzy závisí na úrovni vašeho sebeuvědomění. Vyhodnocení je důležité v tom, že si ještě více ujasníte, co prožíváte a jaký to má dopad na vás a vaše okolí. Také zjistíte, co vám zabírá a v jaké situaci.

Analýzu situací je rozhodně dobré si stručně zapisovat, při psaní si také ještě více utřídíte myšlenky a s odstupem času se vzpomínky bohužel velmi zkreslují až zcela ztrácejí.

Krok 5: Psychohygiena

Psychohygiena slouží hlavně jako prevence proti pohlcení negativními emocemi. Jejím pravidelným prováděním zvyšujete vlastní sebeuvědomění a zároveň pracujete se svými myšlenkami a emocemi.

 

Více informací naleznete v níže uvedených článkách, případně mě kontaktujte a můžu Vám pomoci se více zorientovat přímo u Vašich konkrétních situací.

 

https://radiozurnal.rozhlas.cz/jak-pracovat-s-emocemi-6343617

https://zeny.iprima.cz/psychologie/manual-na-stastny-zivot-40-dil-jak-pracovat-s-emocemi

https://psychologieprokazdeho.cz/jak-pracovat-s-emocemi-abyste-vzdy-dosahli-sveho/